Třípatrový jeskynní systém s krápníkovou výzdobou vznikl v devonských vápencích, starých až 400 milionů let. Je to největší jeskynní systém v Čechách s pozoruhodnou modelací a barevností stěn a stropů. Střední patro je také významným nalezištěm kosterních pozůstatků vyhynulé pleistoceení i starší fauny, části kostry člověka starší doby kamenné (druhy Homo sapiens sapiens), jeho nástrojů a ozdob. Svrchní patro jeskyně bylo v 15. století tajnou penězokazeckou dílnou. Jeskyně leží v blízkosti hradů Karlštejn a Křivoklát.

Kouzlo tohoto místa můžete obdivovat skutečně skrz na skrz a to právě díky Koněpruským jeskyním, které odkryjí i tajemná zákoutí pod povrchem země. Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Nejen pro tato svá „nej“ stojí za vidění. Specialitou Koněpruských jeskyní jsou zejména takzvané Koněpruské růžice, celá řada cenných archeologických nálezů a tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva . Vstup do jeskyně Na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně byl roku 1950 proveden odstřel, po kterém se ve stěně lomu objevil jeskynní otvor. Dělníci z kamenolomu pod vedením mistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy. Museli se plazit, rozšiřovat průlezy a skončili před závalem s otvorem, ze kterého dul průvan. Ve svém volném čase zával překonávali, až jím nakonec pronikli a objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Již tři dny po ohlášení nálezu se do propasti spustil geolog Jiří Kukla , který v hloubce 27 metrů objevil malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních.