TravelGuide.cz13261 zařízení 3111 turistických tipů v Čechách a na Slovensku

Zaregistrovat nové zařízení

Valašské muzeum v přírodě Rožnov pod Radhoštem

  • Typ zajímavosti: Skanzeny Skanzeny
  • Adresa: Palackého 147, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm
  • Telefon: +420 571 757 111
  • Web: www.vmp.cz
  • E-mail: muzeum@vmp.cz

GPS: 49°27'40.608", 18°9'20.538"

V centru Rožnova pod Radhoštěm leží nejstarší areál muzea - dřevěné městečko s domy z někdejšího rožnovského náměstí, s kostelem a fojtstvím. V těsném sousedství se nachází Valašská dědina. Návštěvníci zde spatří salašnické stavby, mlýn, kovárnu a hospodářské usedlosti včetně domácích zvířat. V třetím areálu muzea - v Mlýnské dolině - najdete hamr, lisovnu, valchu, mlýn a pilu, všechny společně poháněné sestavou vodních náhonů. V rožnovském skanzenu se každoročně konají jarmarky, celodenní ukázky tradičních řemesel, masopustní a velikonoční obyčeje, ukázky praní prádla, hrnčířské nebo kovářské dny, setkání řezbářů, vánoční koledy a další slavnosti.

Fotografie:

Původ Valachů byl ještě donedávna obestřen rouškou tajemství. Už od poloviny minulého století se desítky badatelů z několika zemí přeli zejména o tzv. rumunský původ Valachů. Jedni zdůrazňovali existenci knížectví Valachie v Rumunsku, nacházeli početná rumunská slova ve valašském dialektu a sledovali paralely v salašnickém způsobu hospodaření v horách. Druzí argumentovali historií osídlení a jazykem. Zvláštnosti kultury Valachů považovali za slovanské archaismy. Až v posledních desetiletích se vlivem nově zjištěných faktů názory vědců začínaly sbližovat. První osadníci se v dnešním Valašsku usídlili v údolích řek. Bylo to především ve 13. a 14. století. Svůj nový domov tu našel rolnický lid slovanského etnika, přestože iniciátorem založení Rožnova v roce 1267 a mnoha dalších blízkých osad byl olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu, národností Němec. V 16. století se v moravských horách při slovenské hranici setkáváme ještě s jinými lidmi. Nepřišli z úrodných údolí, ale přesunuli se sem ze sousedních uherských karpatských pohoří. V průběhu tzv. valašské kolonizace přihnali sem početná stáda hrubovlnných ovcí valašek, které dobře snášely drsné podmínky pobytu v horách a navíc se z jejich mléka vyráběl velmi chutný sýr, v dokladech z biskupského dvora 16. století zvaný valašský parmezán. Tito noví osadníci se v celých Karpatech nazývali Valaši. Avšak ani kočovný způsob života valašských pastevců nebyl samoúčelný. Jejich ovce totiž potřebovaly někde přezimovat a k tomu byla nutná voda. Dostatek vody na východomoravském Valašsku zabezpečovala řeka Bečva. V zimním období tudíž Valaši scházeli do rožnovské kotliny z existenčních důvodů. Velmi záhy se smísili s domácím obyvatelstvem. Jejich vliv na místní způsob života, kulturu a jazyk byl velmi výrazný, dokonce natolik, že časem byl tento kraj po nich i pojmenován. Vznikl tak společný typ karpatských horalů. Jejich dialekt ovlivnil nejvíce salašnické názvosloví, ale také názvy hor apod.

V oblasti do 30 km jsem nalezl 28 ubytovacích zařízení v těchto obcích:

Naše další projekty