Rozprostírá se na území 324 km2 a leží v nadmořské výšce, která se pohybuje od 115 až 723 metrů. Na území parku je chráněné zejména pískovcové skalní město (Tiské stěny), které vzniklo v třetihorách a které je oblíbeným cílem horolezců.

Oblast tvoří z největší části křídové druhohorní sedimenty. Pozdější sopečná činnost rozlámala až 1 km mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů. Po další milióny let byla tvářnost krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. K základním tvarům území patří údolí tvaru soutěsek a kaňonů, obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Mezi důležité přítoky patří říčky Kamenice, jejíž soutěsky mohou návštěvníci proplout, a Křinice. Rostlinstvo je druhově podmíněno pískovcovým, málo úživným podkladem a vázáno na extrémní teplotní výkyvy i nedostatek vláhy. Na třetihorních čedičových a znělcových vyvřelinách rostou květnaté bučiny, v jejichž podrostu najdeme například: kyčelnici devítilistou, lýkovec jedovatý nebo mařinku vonnou. Chladnomilnou flóru zastupují vranec jedlový, violka dvoukvětá nebo žebrovice různolistá. Rokle a stěny vlhkých skal jsou porostlé vzácným a významným rojovníkem bahenním i celou řadou mechů a játrovek, mezi mechorosty najdeme množství zajímavých druhů, například dřípovičník zpeřený, chudozubník Brownův nebo křepenku bledou. Mnohotvárnost území umožňuje existenci celé řady živočichů na relativně malém prostoru. Početná je lovná zvěř, zejména jeleni, srnci a černá zvěř. Běžné jsou také lišky a kuny, charakteristickými obyvateli skal jsou rejskové a plchové. Opět se tu vyskytuje rys, který si jako původní zvěř našich lesů zasluhuje všestrannou ochranu. Při potocích žijí ledňáček, konipas horský a skorec vodní. Mezi sedmi druhy sov najdeme např. výra velkého, kulíška nejmenšího nebo sýce rousného. Dosud zde hnízdí dva až tři páry čápa černého, další druhy ptáků nalezly útočiště ve skalách.